† 07. 07. 2011 | kód autora:
HaKRaději se přestěhujte jinam, poradil jim policista
Autor: Redakce | Publikováno: 31.10.2006 | Rubrika: Názory čtenářů
Zaujal mě článek, kde si muslimové stěžují, že jsou diskriminováni. Že jim byla zakázána stavba minaretu v Zürichu. Jsem překvapena poměry ve Švýcarsku.Bydlím v panelovém domě, kde bydlí rodina z Bosny se čtyřmi dětmi. Po 8 letech žití ve Švýcarsku této rodině nic neříká domovní řád, polední klid, nedělní klid, ani to, že po 22. hodině má být klid a nemá se koupat či prát, neboť trubky nejsou izolovány a tekoucí voda je slyšet po celém domě. Do jedné hodiny v noci se v této rodině křičí, děti mlátí do nábytku, házejí míčem, jezdí na koloběžce, honí se, nahlas běží televize. Běžná je v bytě návštěva o počtu minimálně 11-20 lidí. Na balkoně se griluje. Po nocích roznášejí odpadky po koších. A takových případů jsem od známých slyšela více. Domovník, který bydlí pod touto rodinou, řekl otevřeně, že se bojí je napomenout, aby neměl nůž v zádech. Raději složil funkci domovníka a přenechal ji Thajce, která po nocích roznáší neodvezený nábytek, karton a jiné odpadky od kontejnerů po vedlejších domech a žije podobným rušným životem, jako rodina z Bosny. Takže si každý umí představit, jaký domovní řád v domě funguje. Děti jsou neustále doma, rodiče s nimi nechodí na výlety ani procházky. Je pohodlnější je nechat si dělat, co chtějí a bavit se. Švýcaři se bojí ve vlastní zemi. Našim známým poradila policie, ať se raději přestěhují. Ale kam??? Jistě mnozí na internetu viděli popravu britského občana Kena Bigleyho a jiných cizinců, kteří byli podříznuti jako zvířata. Nebo jste četli knihy od somálské spisovatelky Ayaan Hirsi Ali, která se musí ve Švýcarsku skrývat, jelikož ve své knize popisuje kruté zacházení s muslimskými ženami. Nebo jste v televizi sledovali události 11. září 2001... Muslimové jsou odpovědni za 11 ze 16 velkých teroristických aktů v letech 1983-2000. Jejich jedenáctiletí synové se ve Švýcarsku baví tím, že znásilňují pětileté holčičky. Zabíjet nevěrce, tak to hlásá jejich muslimské náboženství. Dokonce i papež upadl v jejich nemilost přečtením historických pravdivých slov. A v Německu se v Berlínské opeře zrušilo představení Mozartovy opery Idomeneo, neboť se obávají reakcí muslimů. Kdo je ve Švýcarsku diskriminován??? Tito lidé většinou nepracují, páchají kriminalitu, berou velkou podporu a z té si pak mohou bezstarostně žít. Integrace může jít stranou. A kdo z nich pracuje a chová se jinak, je vyloučen z jejich středu, ale bohužel jsou házeni všichni do jednoho pytle. Kdežto Švýcaři platí daně a jiné poplatky, pracují, šetří si na důchod a na tyto imigranty doplácejí. (Z dopisu krajanky ze Švýcarska, která si z důvodů obav o svoji bezpečnost nepřeje uveřejnit své jméno. J. Š. 5.10.2006)
- tak si představujeme svobodu? to je STRACH. nic jiného. bojíme se uveřejnit článek, divadelní hru, muzikál atd. atd., ze strachu, že by to muslimy podráždilo, že bychom se museli bát o život. to je to "tolerantní a mírumilovné náboženství"? Ne, to je ta agresivní nenávistná ideologie. Nic víc. Oni mohou nadávat na naše vlády, poskytli jsme jim azyl a oni se pyšní svými plány na naše vyvraždění. Přečtěte si korán, ten plně ospravedlňuje lhaní i vraždy, pokud je to v zájmu islámu. Hnus.
† 07. 07. 2011 | kód autora:
HaKNINGI, Nigérie, 19. května 2008 (Compass Direct News) – Muslimští příslušníci paramilitantních jednotek minulý týden zdemolovali šest církevních budov na protest proti tomu, že policisté v tomto městě ve spolkovém státě Bauchi zachránili dvě dospívající křesťanské dívky, které před časem unesli jejich souvěrci.
Trosky modlitebny společenství Deeper Life Bible Church
Policisté 12. května vysvobodili patnáctiletou Mary Chikwodi Okoye a čtrnáctiletou Uche Edward, které muslimové v Ningi před třemi týdny unesli ve snaze podpořit šíření islámu jejich provdáním za muslimské muže. Obě dívky (před únosem umístěné do pěstounské péče) policisté převezli na bezpečné místo v jihovýchodní Nigérii, kde žijí jejich biologičtí rodiče.
Únosci je zadržovali ve městě Wudil ve spolkovém státě Kano. V reakci na záchranu dívek muslimští členové "velitelství Hisbah", paramilitantního oddílu tvořícího součást takzvané "komise šaría" ve státě Kano v úterý 13. května vyrazili do ulic, napadali křesťany a zapalovali křesťanské budovy.
Zničené objekty patřily Biblickému společenství Hlubší život (Deeper Life Bible Church), katolickému společenství sv. Marie, anglikánskému společenství Všech duší (All Souls Anglican Church), Nigerijské Církve Kristovy (Church of Christ in Nigeria), Vykoupené křesťanské církvi Boží (Redeemed Christian Church of God) a Misii vykoupeného lidu (Redeemed Peoples Mission).
Joseph Abdu, pastor společenství Deeper Life (Hlubší život), v rozhovoru pro agenturu Compass poznamenal, že škody na budově jeho společenství dosáhly výše třinácti milionů naira (1,8 milionu korun) – a také že se jeho společenství zredukovalo na 40 věřících z původních 130, kteří navštěvovali shromáždění před útokem.
Abdu uvedl, že křesťanští pěstouni Kanayo Chukwu Osakwe a Robinson Ajolokwu Ozuagbunna nahlásili pohřešování obou dívek před třemi týdny na policii a také Radě emirátu Ningi.
"Křesťané v Ningi po nahlášení zmizení na policii sestavili pátrací tým s cílem pohřešované dívky nalézt," uvedl Abdu. "Nakonec se členové týmu dozvěděli, že jsou dívky zadržovány ve městě Wudil v Kano tamějším muslimským vůdcem."
Členové křesťanského pátracího týmu v doprovodu dvou policistů se proto vypravili do Wudilu, kde jim bylo sděleno, že velitelství Hisbah vrátilo dívky do Ningi, kde byly nastěhovány k muslimskému vůdci města, emírovi Alhaji Muhammadu Yunusovi Danyayovi.
"Tým se vrátil do Ningi a zjistil, že se dívky skutečně nacházejí v místním paláci muslimského vůdce, nicméně že nebudou předány rodičům, dokud se nevrátí samotný emír, který se tou dobou nacházel mimo město," sdělil Abdu korespondentovi agentury Compass.
Joseph Abdu
K únosu dospívajících křesťanských dívek muslimy dochází podle informací místních křesťanů v Ningi často. Muslimové ve městě podle nich unesli již nejméně 13 křesťanských dívek.
"Tyto dívky jsou zpravidla uneseny, násilím obráceny k islámu a poté provdány za muslimské muže proti vůli samotných dívek i jejich rodičů," poznamenal Abdu.
Před dvěma měsíci muslimové v Ningi unesli jinou křesťanskou dospívající dívku, Maryann Chinenye, obrátili ji k islámu a poté ji provdali za muslimského muže.
"Rodiče ji dodnes nenašli," dodal Abdu.
Pastor také informoval, že před čtyřmi lety unesli muslimové dceru členky jeho společenství, Comfort Josephové.
"Dospívající dcera paní Josephové byla obrácena k islámu a provdána za muslimského muže. Do této chvíle jsme nedokázali dívku vysvobodit a muslimům ji odebrat."
Vynucené sňatky
Osakwe, pěstoun patnáctileté Okoye, v rozhovoru pro agenturu Compass poznamenal, že dospívající křesťanské dívky byly původně odvezeny do domu Alhaji Umaru Maibishi, muslimského vůdce ve Wudilu ve spolkovém státě Kano.
"Jakmile se však tento muslim dozvěděl, že jsme se vypravili do jeho domu, poslal obě dívky zpátky k emírovi v Ningi, Alhaji Muhammadu Yunusovi Danyayovi," uvedl Osakwe. Když se členové pátracího týmu s emírem konečně setkali, emír jim podle Osakwa oznámil, že se dívky obrátily k islámu.
"Jeho vysvětlení jsme odmítli akceptovat a trvali jsme na tom, aby nám naše dcery byly navráceny, muslimští vůdci nám však nevyhověli," pokračoval Osakwe. "Policisté vycítili, že ve městě hrozí v této souvislosti nárůst napětí, a tak dívky poslali do Bauchi, odkud byly nakonec vysvobozeny a převezeny do východní Nigérie, kde se setkaly se svými biologickými rodiči."
Osakwe zmínil muslimského vůdce ve městě Ningi jménem Alhaji Bala Gambo, který podle něj organizuje únosy dospívajících křesťanských dívek v oblasti. Gambo je členem týmu emírových poradců v Ningi.
Útok na křesťany v úterý 13. května Osakwa podle jeho vlastních slov finančně zrujnoval, neboť muslimové v Ningi vyplenili jeho obchody a zničili mu zboží v hodnotě 50 milionů naira (téměř 7 milionů korun).
Muslimští vedoucí představitelé v Ningi – emír Danyaya a Gambo – s korespondentem agentury Compass odmítli o únosech a útocích hovořit, stejně jako Maibishi, muslimský vůdce ve Wudilu v Kano, Maibishi.
‚Pod ochranou šaríi‘
Uche Edward
Robinson Ajolokwu Oyuegbunna, pěstoun čtrnáctileté Edward a člen anglikánského společenství "All Souls", Osakwovy informace o únosech a útoku na křesťany ve městě Ningi potvrdil. Také tento křesťan, který ve městě žije již 22 let, v rozhovoru pro agenturu Compass prohlásil, že při útoku "přišel o všechno".
Osakwe a Ozuegbunna nicméně považují za štěstí, že se jejich schovanky podařilo nalézt, přestože při nepokojích přišli o majetek. Stephen Nweke a Comfort Joseph nezbývá než úzkostlivě čekat.
Šestnáctiletá Bummi Joseph byla unesena v roce 2004. Její matka korespondentovi agentury Compass sdělila, že se ji policistům stále nepodařilo dostat od muslimských únosců zpátky.
"Dozvěděla jsem se, že byla násilím provdána za muslimského muže a porodila dvě děti," uvedla Joseph.
Za únosem dcery podle ní stojí Gambo.
"Když jsme šli do emírova paláce, Alhaji Gambo se před námi vychloubal, že má únos na svědomí, a že proti němu nic nezmůžeme," sdělila Joseph korespondentovi agentury Compass. "Chrání ho soudy šaría."
Nweke, člen katolického společenství sv. Marie v Ningi, nás informoval, že jeho schovanka, šestnáctiletá Maryann Chinenye Chinazo, byla unesena v listopadu 2007 a od té doby ji muslimové stále zadržují.
"Nahlásil jsem její únos na policii a Radu emirátu tady v Ningi, ale členové místního výboru pro prosazování šaríi v Bauchi uvedli, že je nyní muslimkou a nachází se v jejich péči," uvedl Nweke v rozhovoru pro agenturu Compass.
Také Nweke obvinil z únosů křesťanských dívek Gamba. Přestože ho ohrožují muslimští provokatéři, přísahal, že neopustí Ningi, dokud se jeho schovanku nepodaří vysvobodit a nedostane ji zpátky.
"Prostě nemůžu odejít z města bez své dcery, i kdyby mě zabili – raději se nechám zabít, než abych odešel bez ní," prohlásil se slzami v očích. Skončil prosbou adresovanou nigerijské vládě: "Prosím, pomozte mi dostat mou dceru zpátky."
- islám není náboženství, jen pouhá politická ideologie, která používá zástěrku náboženství k agresivní, a dnes, přes využívání absurdity multikulturalismu, i neagresivní arabské expanzi. Muslimové nejsou jen Arabové, ale všichni muslimové, pokud si chtějí přečíst Korán, musí umět arabsky, tedy podle ideologů jediný správný jazyk, přejímají arabské zvyky kmenové, arabské zvyky v oblékání atd. atd. Tedy je to jen způsob arabské expanze, beze zbraní, jen skrze výmysly jednoho arabského negramotného pedofila a vraha jménem Mohamed. Nic jiného. Doporučuji si přečíst alespoň knihu "Proč nejsem muslim", vedle jiných knih, popisujících např.realitu muslimských žen a muslimského rasismu.
† 07. 07. 2011 | kód autora:
HaKMůže být Česká republika v současnosti neutrálním státem?
Státnost naší republiky v moderní době byla založena souvislostmi roku 1918, souvislostmi ukončení světové války a vznikem tzv. nástupnických států. Naše hranice musely být garantovány jinými státy, a Německo se tehdy nezřeklo možných nároků na rozšíření svého státu na východ. Velká Británie a Francie to potichu uznaly s tím, že území na východ od Německa je v jeho "sféře zájmů". Francie si v meziválečné době užívala v Československu své obliby a celkové zaměřenosti našeho státu na jejich kulturu, jazyk a politiku. V Mnichově najednou zapomněla, kdože to vlastně jsme. Velká Británie i v roce 1941 neviděla důvod, proč by neměla uznávat platnost Mnichovské dohody, tak nehorázného porušení mezinárodního práva. Takže před II.světovou válkou jako by bylo jedno, kdybychom byli neutrální. Politické myšlení států se v tuto podobu vyvíjelo po celé 19.století. Nyní tomu není jinak. 20.století stále žilo z konstituování společnosti ve století 19. A nejsme tak daleko ve 21.století, aby se něco změnilo. Stále je to ta samá velmocenská politika, která nemá důvod brát zřetel na jakkoli menší státy. Vždy to tak bude. Jen se nyní pár států vyměnilo, přidala se Čína, islámské státy s energetickými zdroji a islámskou politicko-náboženskou ideologií jako východiskem síly a moci, Rusko se postavilo pod Putinem na nohy a maličký světadíl Evropa se sjednocuje. Ovšem Evropa bez Ameriky dnes není nic. Zdá se, že nikomu není jasné, co by ta Evropská unie vlastně měla být zač, OSN nefunguje, jestli kdy vůbec fungovalo a mělo svůj praktický význam, USA vše ignoruje a vede si svou politiku doktrín o preventivních válkách a primárním nároku USA na důležité zdroje, prvotním před všemi ostatními.
Kdo je dnes tedy ten nepřítel? Tak těžce definovatelné a tak proměnlivé. Naše současná vláda by podporovala USA, i kdyby se jejich vláda pustila třeba do masových vražd skupiny obyvatelstva. Ono by se už zdůvodnění našlo. Před třiceti lety disidenti pokřikovali, že "žádné rakety nejsou mírové." Dnes se na rakety a USA skládají oslavné ódy a naše ministryně, spíše války, než obrany, je pěje pokorně americkému prezidentovi. Ponížení pro obyčejné lidi. Pro lidi, kteří ještě mají čest a zdravý rozum. Mezi válkami jsme poslouchali "západ", v exilu jsme poslouchali "západ", i když už s orientací na SSSR. Pochopitelnou. Po válce jsme byli mezi kleštěmi, ne mostem. V 50.létech jsme jen kopírovali sovětský systém. S komunismem či komunistickým režimem to nemělo nic společného. Uvolnění od 60.let, výjezdy do zahraničí a pokusy o "světovost" a to samé uvažování jako po II.světové válce. Opět teorie mostu.
Do roku 1989 se o nějaké naší zahraniční politice mluvit nedá. A pak? Zbožštění USA. Už ne celého "západu". USA jako náš jediný věrný bratr a ochránce. To jsme nezletilí? Jak by bylo krásné, kdybychom se, jako ve skandinávských státech, prostě dohodli. Místo toho jsme na dva tábory a užíváme si vzájemnou sveřepou nenávist. Kdo by se na neutralitě dohodl? Naše dvě největší politické strany? Jedna se drží USA za ručičku a za sukni a druhá se snaží vypadat jako sociální. Kdy tedy budeme mít vlastní zahraniční politiku? Od toho se odvíjí i úvahy o možnosti neutrality republiky. Možná až na postech našich ministrů zahraničních věcí nebudou dosazovány "individuality", které prosazují svou vlastní a ne státní zahraniční politiku. Možná až se zbavíme našeho masochistického sebemrskačství s naříkáním na "malý, slabý, bezvýznamný" stát. Možná až se zbavíme uvažování první republiky o nutnosti být pod něčí ochranou a silným patronátem. Po událostech roku 1989 nastala prohlášení o následném nevstupování do dalších vojenských a politicko-ekonomických organizací a bloků. Ani jsme nestačili mrknout, a už jsme byli v NATO a v EU.
Co takové dvoumiliónové Slovinsko? Naříká nad svou velikostí oproti větším státům? Když opustíme myšlení první republiky, možná se objeví i nějaké to sebevědomí. Aspoň doufám, že by se projevilo na vyšších státních pozicích. A mohli bychom být neutrální dnes? Při evropských problémech s imigrací, s postupným, konečně, opouštěním dogmatu o multikulturalismu? Při vyzbrojování, i ze strany západních států a USA, islámských zemí? Přece zisk je přednější. Při americkém deklarování síly a opovrhování Evropou a OSN a jejich údajné nadřazenosti nad "zbytkem" planety? V Polsku rakety, v Německu rakety, Evropa se hádá, USA nařizuje, islámské státy vyhrožují, "západním" světem hýbe dogma o absolutizaci relativnosti, kdy nic není faktem, protože je nutné tolerovat naprosto cokoli...
Jak bychom mohli být neutrální? Respektoval by naši neutralitu někdo? "Přizpůsobili" jsme se právně a ekonomicko-politicky EU, pokorně posloucháme NATO a svatě se snažíme zachránit svět svými misemi a penězi. Plně jsme prokázali naši nesamostatnost v zahraniční politice.
K čemu by nám jakási neutralita byla? Čeho a koho bychom se drželi poté? Dokud se sveřepě držíme politiky první republiky, tak o ničem takovém nelze mluvit. I africké státy se dokáží postavit americkým zájmům. I vedlejší a menší Slovensko. Naše politické osobnosti se nepostaví nikomu, pouze Rusku a spol. Ale to je jen kvůli podpoře v dalších a dalších volbách, ve kterých je hybnou silou falešný křečovitý a hysterický antikomunismus. I když u nás komunismus nikdy nebyl a z minulého režimu se stal obětní beránek, který může vždy za všechno.
Nemá cenu si hrát na hrdinu, ani na nesvéprávného slabocha. Má cenu si hrát na samostatný stát, který se neplazí pod svými "ochránci".
† 07. 07. 2011 | kód autora:
HaK10.6.2008
Výsledkem reformy zdravotnictví bude demontáž principů solidarity
Pavel Drs
Kolem reformy zdravotnictví se uvádí mnoho argumentů, z nichž řada je určena pouze na matení veřejnosti a odvedení pozornosti od podstatných informací. Rád bych v tomto článku poukázal na důležitý fakt, že kroky vládní reformy jdou ve svých důsledcích proti principům solidarity ve zdravotnictví.
Shrňme stručně základní údaje o financování zdravotnictví a pokusme se o analýzu vládních reformních kroků. Při psaní článku mne v příslušných souvislostech napadla řada všetečných otázek. Uvádím je jako intermezza. Závěr nechť si ale každý učiní sám.
Důležitým, ale málo publikovaným principem fungujícím v našem zdravotnictví, je systém přerozdělování vybraných prostředků. Ten zohledňuje solidaritu a eliminuje parazitování některých zdravotních pojišťoven. Tento princip se podařilo plně prosadit (zákonem 117/2006 Sb.) až v roce 2007. Tím se eliminoval handicap VZP a umožnilo vyrovnané hospodaření všech zdravotních pojišťoven.
Pozn.: Ministerstvo zdravotnictví na svém webu k reformě uvádí pouze soubor několika obecných plků, bez jakéhokoli zdůvodnění či vysvětlení. Názor nechť si čtenář udělá sám.
Stručná analýza současného stavu
Zdravotnictví je financováno formou zdravotní daně, která se nazývá poněkud matoucím pojmem zdravotní pojištění. Obdobnou formou daně je daň z příjmu a daň sociální. Výši všech těchto daní určuje stát zákonem. Daň z příjmu vybírají finanční úřady, sociální daň ČSSZ (Česká správa sociálního zabezpečení), zdravotní daň zdravotní pojišťovny. Zdravotní daň činí cca 220 miliard korun ročně. Celkem se placení zdravotní daně účastní asi 10 380 000 občanů. Průměrné roční náklady na 1 pojištěnce jsou asi 22 000 Kč.
Intermezzo 1
Proč je tolik zdravotních pojišťoven, když stačí jeden finanční úřad a jedna ČSSZ ?
Nešlo by i tyto instituce zduplikovat nebo zprivatizovat?
Nešlo by naopak výběr všech tří daní sloučit?
Placení zdravotní daně vychází z principu solidarity
pracujících s nepracujícími
bohatých s chudými
zdravých s nemocnými
Tyto principy jsou realizovány takto:
za nepracující platí stát, pracující si platí sami
bohatší platí více než chudší
nemocní čerpají více než zdraví
Za větší část pojištěnců (58% = děti, důchodci, vězni, ženy na mateřské ...), platí zdravotní daň stát (pro jednoduchost je nazývám "státními pojištěnci") ze státního rozpočtu. Ti co pracují, si zdravotní daň platí sami či prostřednictvím zaměstnavatelů (opět pro jednoduchost je nazývejme "pracujícími").
Počet pojištěnců
Stát za své pojištěnce platí daleko méně než odpovídá jejich počtu a charakteru (důchodci a děti čerpají více nákladů než pracující). Za 58% obyvatel platí jen 22% celkových nákladů.
Rozložení plateb pojistného
Důsledkem je fakt, že pracující doplácejí na státní pojištěnce. Pracující přispívá v průměru asi 4.3 krát více než státní pojištěnec. To je princip solidarity pracujících s nepracujícími. Stání pojištěnci čerpají průměrně mnohem více a pracující mnohem méně, než kolik přispívají. Jinými slovy, zdravotní pojišťovny musí kompenzovat negativní saldo vzniklé nedostačujícími platbami ze státního rozpočtu. (Pozn.: V grafech je čerpání vyjádřeno jako průměrné náklady na 1 pojištěnce. Údaje jaká část nákladů připadá na státní pojištěnce Ministerstvo zdravotnictví, pojišťovny ani Statistický úřad nezveřejňují.)
Roční pojistné a jeho čerpání
Rozdílné portfolio klientů jednotlivých zdravotních pojišťoven (tj. zvýhodnění pojišťoven s vysokým podílem bohatých a nízkým podílem státních pojištěnců) je kompenzováno principem přerozdělování. Přerozdělení je dáno zákonem a zohledňuje princip solidarity bohatých s chudými a zdravých s nemocnými. Míra přerozdělování se vyvíjela v průběhu let 1993 až 2007 od 50% do 100% vybraných prostředků. Od roku 2007 jsou výhody prakticky eliminovány a podmínky pro všechny pojišťovny jsou rovné (přerozděluje se na základě 36 věkových skupin pro muže a ženy a zohlednění "extrémně nákladné" péče, tj. péče o vážně nemocné).
Roční saldo pojistného
Poskytování péče se děje na základě smluvních vztahů zdravotních pojišťoven se zdravotnickými zařízeními. V praxi má drtivá většina zdravotnických zařízení smlouvy se všemi pojišťovnami. V současnosti hospodaří zdravotní pojišťovny s přebytkem.
Intermezzo 2
Jaký je tedy smysl existence několika zdravotních pojišťoven? Nejde jen o plýtvání prostředků na zdravotnictví ve prospěch administrativních aparátů pojišťoven?
Jaký má smysl udělování licencí novým zdravotním pojišťovnám?
Hospodaří-li pojišťovny se přebytkem, jaký má smysl je transformovat na akciové společnosti? Není to jen proto aby se tento přebytek odčerpal jinam?
Vládní reforma zdravotnictví
Reforma nepůsobí dojmem uceleného, promyšleného konceptu. Ministerstvo zdravotnictví na svých www stránkách žádnou analýzu neuvádí. Kroky ministerstva působí zmateně, neprofesionálně a zbrkle (vyhazování odborníků, rušení špičkových pracovišť, podivné majetkové machinace) . Proberme si stručně hlavní kroky vládní reformy.
Zavedení regulačních poplatků zdravotnictví
Zavedení poplatků ve zdravotnictví jde proti principu solidarity zdravých s nemocnými (nemocný si připlácí, zdravý mu nepřispívá).
Zavedení poplatků jde proti principu solidarity bohatých s chudými (chudý i bohatý platí stejně, dopad na chudé pojištěnce – většinou častěji nemocné - je v porovnání s bohatými drastický )
Regulační význam poplatků je sporný. U některých kategorií např. novorozenci či vážně nemocní je zcela absurdní. Za poplatek pojištěnec ani u lékaře ani v lékárně nezíská žádnou službu či přidanou hodnotu (jen lékárny si tak navíc přijdou na asi 3 miliardy Kč ročně). Poplatky mohou sice odradit pojištěnce od zbytečných návštěv, naopak ale motivují zdravotnická zařízení k častějším, či formálním vyšetřením, neboť jsou jejich dodatečným příjmem.
Regulační poplatky za položku na receptu zvyšují korupční prostředí ve zdravotnictví. Lékař přímo ovlivňuje příjmy lékáren. Typický případ, odposlouchaný z čekáren: lékař předepíše pouze jedno balení 2 léků, k tomu změří tlak , pacient zaplatí 3 x regulační poplatek a za dva týdny je v ordinaci znova.
Regulační poplatek má suplovat rozhodnutí lékaře a to je systémově zcela chybné. Jedině lékař přeci může poznat simulanta a naopak jen lékař může včas rozeznat symptomy závažného onemocnění. Náklady na léčení chronických případů jsou potom řádově vyšší.
Zcela absurdní je fakt, že pojišťovny mohou pokutovat poskytovatele zdravotní péče za nevybírání poplatků, neboť
nemají jiný mechanismus jak výběr poplatků kontrolovat než udání
pokutovat někoho za to, že si dobrovolně sníží příjem je proti zdravému rozumu
Intermezzo 3
Co poplatky regulují, když o vyšetřeních a medikaci rozhoduje lékař?
Nejsou poplatky jen úplatky lékařům a lékárnám za dočasnou loajalitu?
Nebylo zavedení poplatků jen testem co pacient snese?
Nevezme-li zdravotník vnucený úplatek, tak je to protizákonné?
Je správná funkce regulačního poplatku, když rodiče budou léčit mononukleózu dětí acylpirynem, protože jí budou považovat za chřipku?
Nepovedou poplatky ve svém důsledku ke zhoršení zdravotního stavu, zejména u starších pacientů?
Převod zdravotnických zařízení na akciové společnosti
Převod ohrožuje princip solidarity zdravých s nemocnými, protože péče o vážně nemocné může být v akciových zařízeních výrazně omezena. Akciové společnosti mohou preferovat smlouvy jen s některými pojišťovnami a omezovat služby pro ostatní pojištěnce
Akciová zdravotní zařízení se boudou specializovat na nejčetnější úkony a omezí specializovaná provozně drahá pracoviště. Nastane hon na snižování nákladů na úkor kvality.
Pokud se zdravotnické zařízení a.s. dostane do potíží (finančních, majetkových, právních ...) bude to mít obrovský regionální dopad na pacienty
Akciová zařízení budou v rámci péče nabízet, doporučovat případně nutit pacientům i své komerční aktivity.
Při majetkovém propojení s dodavateli (které u akciových společností nelze vyloučit, spíše předpokládat) dojde o odčerpávání prostředků, typicky do farmaceutických a distribučních firem.
Akciové společnosti mají primárně za úkol generovat zisk pro akcionáře. To je v rozporu s posláním zdravotnictví jako služby obyvatelstvu. Kritériem pro zdravotnictví není výše zisku, ale zdravotní stav obyvatelstva. Výplaty dividend akcionářům jsou tunelováním prostředků určených na zdravotní péči.
Vlastnictví akciových zařízení bude velmi neprůhledné, vzpomeňme jak byla síť pražských hotelů prodána společnosti s lybijskou účastí. BIS se divila a vláda konstatovala, že do vlastnictví soukromých firem nelze zasahovat. Hrozí značné riziko, že prostředky určené na zdravotní péči občanů zmizí v zahraničí.
Akciové společnosti jsou obecně málo odolné proti bankrotu. Většina "divoce založených" bank, privatizačních fondů či kampeliček v minulosti zkrachovala. Velké banky musel zachránit stamiliardovými injekcemi státní rozpočet.
Ani částečné vlastnictví akcií státem není dobrým řešením, viz ČEZ, který vyplácí miliardové odměny managementu, dividendy akcionářům, zatímco občanům prodává energii dráž, než ji vyváží. Mimoto je otázkou času, kdy se vláda rohodne akcie prodat.
Převod zdravotních pojišťoven na akciové společnosti
Pro transformaci pojišťoven v akciové společnosti platí stejné argumenty jako pro zdravotnická zařízení, s tím že možná rizika jsou vzhledem k počtu pojištěnců daleko větší
Zatímco zdravotnictví je podfinancováno a lékaři podhodnoceni, pojišťovny budou vyplácet finančním spekulantům dividendy.
Pokud se stane, že zaměstnavatel, zdravotnické zařízení a zdravotní pojišťovna budou majetkově propojeny, což je velmi pravděpodobné, hrozí obrovské riziko, že finanční toky ve zdravotnictví budou naprosto neprůhledné a dostanou se zcela mimo veřejnou kontrolu.
Pojišťovny mohou snadno omezit přístup svých pojištěnců ke kvalitní, ale drahé péči tím, že se špičkovými pracovišti neuzavřou smlouvu.
Při majetkovém propojení se zaměstnavatelem a zdravotnickými zařízeními nebude možné včas detekovat finanční problémy a tunelování, což může vést k zadlužení a krachu pojišťovny. Náklady nakonec ponese státní rozpočet.
Pojišťovny a.s. zavedou řízenou péči, omezí přístup svých pojištěnců jen na vybraná zařízení a budou na své klienty vyvíjet nátlak ke koupi svých komerčních produktů.
Intermezzo 4
Nejde jen o snahu odčerpat prostředky na zdravotnictví jinam? Ušetřit na zdravotní dani, kterou musí zaměstnavatel za své zdravé zaměstnance platit?
Není to snaha o vytvoření nestátního zdravotnického monopolu?
Nehrozí při majetkovém propojení zaměstnavatele, pojišťovny a zdravotního zařízení zvýšené riziko zneužití zdravotních dat pacientů?
Co se stane, až se většina zdravotníků přesune do zemí, v nichž lékařská péče zůstane pod veřejnou kontrolou?
Nebudeme za čas sledovat naše úspěšné zdravotnické manažery v reportážích z ostrovních republik?
Co se stane až silný finanční spekulant ovládne zdravotnictví? Kdo a za jakým účelem bude s akciemi zdravotnických zařízení spekulovat? A vůbec, není za celou reformou právě jen finanční spekulace?
http://www.blisty.cz/2008/6/10/art41127.html
† 07. 07. 2011 | kód autora:
HaKKosovo je jen horší Mnichov. Nic nového na mezinárodní scéně politické, pouze čerstvější, snad ještě více zpolitizované díky zglobalizovaným médiím.
Francie a Velká Británie, v Mnichově figurující jako "podpisovatelé" Hitlerova výmyslu, jsou zde aktivní účastníci, spolu s USA, a zcela jasné jsou ekonomické zájmy, existující vlastně jako jediné, maskující se za lehkou roušku "národnostních práv" albánské menšiny v Srbsku. "Mezinárodní společenství" ignoruje historickou podstatu věci, své vlastní rezoluce, OSN se opět ukazuje jako zcela nefunkční a cíl je splněn – privatizace Srbska a oddělení části suverénního státu. Mezinárodní právo je k ničemu, rezoluce OSN jsou k ničemu, historická práva jsou k ničemu. Vše relevantní je ignorováno a zesměšňováno.
Velká Británie uznávala až do roku 1941 mnichovskou dohodu. Nijak jí nevadilo, že je to stejně absurdní a drzé porušení mezinárodního práva. Asi si nyní už zvykla. Dnes je spolu s dalšími státy aktivním účastníkem tohoto znásilnění samostatného evropského státu. Až si vzpomenou Albánci v Makedonii a v Řecku, že by "chtěli domů, do říše", což si vzpomněli už nyní, budou se oddělovat části suverénní Makedonie a suverénního Řecka? Území kterého dalšího státu se bude ukrajovat pak?
Co tak aby se Češi nastěhovali např.do Rakouska,apoté by je začali prohlašovat za své území?
Kolik takových válek už USA vedlo? Pro nerostná bohatství jiných zemí? Dělá od svého vzniku i něco jiného? Privatizace podniků z rukou zaměstnanců, tyto nebyly bombardovány. Proč? Jindy "humanitárně" vybombardovali školu, sídlo televize apod. Nyní se trefovali přesně?
Poslední ekonomika nekolonizovaná západním kapitálem. Náhoda?
Ukončena finanční nezávislost Srbska. Rozkradeno, pardon, privatizováno, nerostné bohatství, které je nejvíce koncentrováno právě v Kosovu. Pročpak chtěl onehdy Fridrich II.naše Slezsko? Bylo nejbohatší částí českých zemí. Nejbohatší na nerostné bohatství, na průmysl, na obyvatelstvo. Náhoda?
"Správa OSN Unmik pozměnila vlastnictví půdy v Kosovu a spolu s podniky prodává i pronájem půdy, na které podniky stojí, na dobu 99 let. I prozápadní vláda v Bělehradě to charakterizovala jako "krádež státních pozemků". O právech morálních vlastníků těchto podniků - zaměstnanců, ředitelů a občanů bývalé Jugoslávie, jejichž vlastnictví bylo ukradeno jménem "mezinárodního společenství" a "hospodářské reformy", se vůbec nehovoří." Náhoda?
"Kde jsou ty mrtvoly? Před útokem na Kosovo v roce 1999 tvrdil Západ, že tam při etnickém očišťování nechal srbský předák Slobodan Miloševič vyvraždil 100 000 - 200 000 osob - že se pohřešují, anebo byli pohřbeni v masových hrobech. Členové kanadského forenzního týmu, kteří zkoumali situaci v Kosovu, veřejně konstatovali, že je toto tvrzení nesmysl. Ani na albánské ani na srbské straně nejsou žádné hromadné hroby. Celkem zahynulo jen několik tisíc osob. Počty byly zkresleny, aby se ospravedlnila válka." Náhoda?
Porušení ženevské konvence, porušení mezinárodního práva. To je ten "vývoz demokracie"? O takovou "demokracii" by neměl stát žádný slušný člověk.
Kosovo je další Mnichov, další loupež, další, tentokrát mnohem rozsáhlejší a opovrženíhodnější, případ korupce, korupce na těch nejvyšších místech politických reprezentací "svobodných, demokratických" zemí "západní Evropy". Obchodníci chtějí, politici oznámí, média zkonstruují. Stačí vše opakovat a dosáhne se i "souhlasu veřejného mínění".
† 07. 07. 2011 | kód autora:
HaK7.4.2008
Kosovo a "vyhnání" Němců
František Hájek
4. 4. mne v BL zaujal kratičký příspěvek čtenáře Chládka "Vyhnání Němců z ČR", kterého by zajímal názor signatářů petice proti uznání Kosova na VYHNÁNÍ sudetských Němců, píše František Hájek.
Pan Chládek zřejmě není informován. Kdyby pozorně četl jen BL, které se tomuto tématu před několika lety věnovaly, tedy by věděl, že podle mezinárodního práva existuje termín ODSUN, což je legální akt, a také termín VYHNÁNÍ, což je zločinem podobně jako genocida. Také by věděl, že na konferenci v Postupimi v roce 1945 vlády čtyř vítězných mocností rozhodly o ODSUNU Němců z Československé republiky.
Pro mne bylo nepochopitelné, že odsunutí Němci chtěli vyjednávat s naší vládou, protože svoje stížnosti by měli adresovat právě těm, kteří o ODSUNU rozhodly, tj. vládám 4 vítězných mocností.
Z BL by se také dověděl (k tématu se vyjadřoval historik), že majetek sudetských Němců připadl po válce ČR jako součást válečných reparací a také to, že odsunutí Němci byli už nějakým způsobem odškodněni jejich vládou. Protože naše noviny jsou výlučně v rukách německých vlastníků, není možné se toto dovědět z našeho tisku, neboť ten, jsa německý, straní Němcům.
Proto se zveličuje počet mrtvých odsunovaných Němců a taktně se mlčí o mnbohnásobně větším počtu Čechů, které zlikvidovali Němci během války, zvláště po atentátu na Heydricha. Naprosto jsem nepochopil souvislost Kosova s ODSUNEM Němců, tedy jak by to mohlo vypovídat o názorech signatářů petice proti uznání Kosova
Souhlasím s panem Františkem Hájkem a jeho článkem na Britských listech. Dokonce jsem se dočetla v knize o "vyhnání" Němců, kterou tito napsali, s pěkným popisem českých dějin, že naši králové byli Němci, že vlastně všechna česká města založili Němci a podobné nesmysly. A v jiné knize jsem se dočetla, z přímých svědectví vyhnaných Čechů v roce 1938, jaká zvěrstva a urážky museli snášet. Jen aby proboha neurazili Němce. To by v té době, a jak vidím, po padesáti letech se nic nezměnilo, bylo od našich "spojeneckých přátel", jako provokace.
Není to tak dávno, co se objevilo v televizních novinách, že naši příhraniční pekaři mají levnější housky a Němci si tak jezdí nakupovat přes hranici, aby si ty levnější housky koupili. V těch televizních novinách byl úryvek z jakéhosi německého pořadu, kde na dvou minisloupech byla ošatka s našimi a s německými houskami. Německý moderátor tuto pekařskou událost komentoval v tom smyslu, že Němec si přece musí kupovat německé housky. Ukazoval na ně. Živě mi to připomnělo úryvek z filmu Evropa, Evropa. V oddíle Hitlerjugend se podává oběd a německý vychovatel pobízí své svěřence k jídlu:"važte si německého chleba, gutten apetit." Už jen chybělo, aby onen moderátor pronesl tato slova. Jinak jako by vypadl z filmu.
Změnilo se něco po padesáti letech? Ne. Už dva roky po válce E.Beneš upozorňoval ve svém projevu, že budou snahy o překroucení dějin, o záměnu obětí a viníků. Sudetští Němci to realizovali okamžitě po odsunu. Okamžitě poté psali do našeho pohraničí a vyhrožovali Čechům, že nebude dlouho trvat a opět budou ve své "vlasti". "že bezpráví bude napraveno." A hle, z novin minulého týdne jsem se dočetla, že nás Německo kritizuje, kvůli "naší neochotě jednat s organizacemi sudetských Němců". Kde berou tu drzost, kritizovat nás? Němci z našeho pohraničí byli odškodněni svými vládami. My jsme odškodněni nebyli. Částečně jejich majetkem, ale to mělo celkově ke škodám mizivou hodnotu. Tak kde je naše odškodnění? Kde je odškodnění naší republiky, našich vyhnaných roku 1938, kdo neví o čem je řeč, podívejte se na seriál Vlak dětství a naděje. Velice pravdivě ukázáno, jak to tehdy vypadalo v pohraničí a v protektorátu. Kdo se nám omluvil? Nikdo. Havel se omluvil jen svým chlebodárcům. Ten se lísá ke komukoli, odkud mu cokoli kápne. Kdo je to, to je mu naprosto jedno. Topolánek je to samé v bleděmodrém. Přečtěte si "smlouvu s občany" - volební program ODS. Porušuje krok za krokem každý bod. Dělá pravý opak toho, proč ji lidé volili, a že šlo, přepočteno na účast ve volbách, tak o dvacet procent. A dvacet procent teď dělá dalekosáhlé změny proti vůli osmdesáti procent. Nová ukázka "demokracie". Výsměch slušnosti a zdravého rozumu. Ale co chcete po lidech, když čtou noviny, které z většiny vlastní němečtí vlastníci, dívají se na televizi se zahraničními vlastníky. Proč je v USA zakázáno, aby televizi vlastnil cizinec? A proč jsme my vše prodali?
Prodali jsme velké podniky, prodáváme své myšlení, prodáváme svou budoucnost. Prodáváme své znalosti, prodáváme zdravý rozum. Za mrzký peníz, za pseudohumanistické kecy, za absurditu multikulturnosti. Zase jsme papežštější než papež. Budeme mít někdy svou zahraniční politiku, svůj majetek, své finance, své politiky, svůj rozum? Čekám. Ale nejsem naivní. Nevěřím, že se toho dožiji. Dokud se dovím od vysokoškolsky vzdělaných lidí, že odsun Němců byl "násilné vyhnání", nedočkám se. Tak se zdá, že 2.sv.válka nebyla, protektorát nebyl, vraždění českých občanů nebylo, Mnichov nebyl, K.H.Frank nebyl, byli jen ti "zlí Češi" a hodní Němci".
Kosovo je jen horší Mnichov. Zatímco v Mnichově Francie a Velká Británie jen tupě podepsaly, co jim Hitler a Mussolini podstrčili, aby už "bylo od těch neznámých Čechů pokoj." Jak řekl Chamberlain:"Co je nám do nějakých Čechů, které neznáme." Velká Británie uznávala až do roku 1941 Mnichovskou dohodu. Nevadilo, že je to porušení veškerého mezinárodního práva. Ne. Jako dnes. Kosovo je to samé a horší. Zde je Británie a Francie aktivními účastníky tohoto znásilnění samostatného státu Evropy. Až si vzpomenou Albánci v Makedonii a v Řecku, že by chtěli domů, do říše - Velké Albánie, což si vzpomněli už nyní, to bude opravdu zajímavé. Území kterého dalšího evropského státu se bude ukrajovat pak? Kosovo je staré historické území Srbska, s největší koncentrací národních památek, které Albánci masově ničili. Kosovo není stát. Je to nedílná součást Srbska. Poláci budou chtít zbytek Slezska? Rakušané jižní Moravu? Sasové západní Čechy? Němci a Francouzi se poperou o Lotrinsko a Alsasko? Italové a Němci si vzpomenou na Tyroly? Statisíce Albánců se usadilo v Kosovu před pár lety a nyní. Kolik Srbů bylo vyhnáno? A víte, že je to jedno? Je to území Srbska. Je to jako s Texasem. Na toto mexické území se nastěhovali "Američané", opravdu dost, a najednou začali prohlašovat, že je to "americké" území. Kolik takových válek už USA vedlo? Zajímejte se o historii. Velice poučné. Tak máme kosovský protektorát ovládaný albánskou mafií, v čele s "vládou" složenou z členů UCK, tedy teroristické organizace, protektorát po zuby ozbrojený, plný muslimů, bídy, a nepřátelské "kultury". No, čekají nás pěkné věci.
Kterou evropskou zemi si rozdělíme příště?
Copyright © 2008-2012 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.
